Když mi někdo lže do očí…

Když mi někdo lže do očí, cítím bolest.

Někdy mlčíš, ne proto, že jsi naštvaná…

Někdy mlčíš, ne proto, že jsi naštvaná, ale proto, že jsi smutná a nechce se ti mluvit. Ticho je často nejsilnějším křikem duše člověka.

Později… Později se stává příliš pozdě

„Později“
– Promluvíme si později.
– Zavolám ti později.
– Uvidíme se později.
– Půjdeme tam později.
– Řeknu ti to později.

Vše necháváme na později, ale zapomínáme, že „později“ nám nepatří.
Později už mezi námi naši blízcí nemusí být.
Později je neslyšíme a nevidíme.
Později jsou to jen vzpomínky.
Později se den stává nocí, síla se stává bezmocnou, úsměv se stává grimasou a život smrtí.

„Později“ se stává „příliš pozdě“.

Když srdce už víc nezvládne pošle slzy

Když srdce už víc nezvládne pošle slzy, aby zmírnily jeho bolest.

To, že je někdo usměvavý neznamená…

To, že je někdo usměvavý ještě neznamená, že nemůže mít psychické problémy. Za úsměvem se často skrývá bolest duše.

Říká se: sejde s očí, sejde s mysli

Říká se: sejde s očí, sejde s mysli. Ale pokud máš někoho v srdci, nezapomeneš nikdy.